RUMUNSKO

Pro nás suchozemce je moře malý zázrak. Pokud jste ho navíc do svých dvacetipěti let viděli jenom v katalogu CKM (vysvětlivky- Cestovní Kancelář Mládeže), tak se na něj těšíte jako malé dítě. Hurá-už jsme tady! Fakt, že mořské pobřeží v tomto úseku zeje prázdnotou nás sice nutil k zamyšlení, ale my hoši ze západu se přece bát nebudeme. Jako průzkumný chroust jsem nadšeně vskočil do vlnobití. Ouha! Pod mořskou hladinou se skrývaly kolonie měkkýšů. Jejich rozbité ulity byly ostřejší než sklo. Pěkně jsem si několikrát rozřízl nohu. Jak jsem poskakoval po jedné noze, tak mi mořská vlna zezadu zákeřně podrazila nohu. Hezky zhluboka jsem se napil a začal si pomalu před očima promítat nejlepší chvíle ze svého krátkého života.
Vlna splynula zpět ke svým sestrám a já se plácal na mělčině. Vody bylo sotva po kotníky! Nanuk se mohl potrhat smíchy! Příště už budeme chytřejší. Tam, kde na pláži jsou volná místa není radno lézt do vody.
Výborné zpestření při opalovací nudě nám poskytovalo "proskakování" vln. Za touhle zábavou jsme ovšem museli na poměrně vzdálenou pláž. Ale stálo to za to. Dneska už to není žádná věda. Pro nás to tehdy byla pecka. Musíte čekat po pás ve vodě na tu nejlepší ze všech vln a když už se k vám valí, tak po hlavě skočit přímo do ní.

Pokračování příště....poslední update 13.2.2006