Tak zkorodovaný samohyb jsem ještě v životě neviděl! Kdybychom si náhodou nevšimli, že prší, tak nám tam prorezlo několik celkem slušně velkých děr. Ze stropu vesele stékala voda.Autobus se s trhnutím rozjel. Chytili jsme se trubky k tomu určené. Bohužel už úchyty uhnily a trubka se volně bimbala i s námi.Po odbavení celních formalit jsme zajásali. Hurá. Nejsou sice nové, ale přece jen jsou to
MERCEDESY! Posadili jsme se s Nanukem hned za řidičem. Abychom dobře viděli. Viděli jsme fakt dobře. Že jsme si nesedli dozadu! Autobus zavřel dveře a s trhnutím vyrazil na silnici. Řidiče napadlo, že je ta pravá chvíle pro bližší seznámení s pasažéry.
Otočil se k nám s dotazem co máme na prodej. Rukou pevně tiskl volant a klakson.
Autobus sjel na levou polovinu vozovky. Protijedoucí auto to zřejmě nijak neohromilo. V plné jízdě sjelo až za krajnici a po objetí
autobusu zase zpátky na svou stranu. Také řidič osobního vozu zběsile houkal.
My zařvali hruzou. Autobusák v klidu stočil kola na svou stranu a znovu se snažil navázat obchodní spolupráci s dotazem kolik máme korun a že nám je výhodně vymění. Tentokrát zřejmě tiskl volant pevněji, takže jsme dojeli až do města jen s několika vybočeními z našeho směru. Protože jsme už byli ve střehu, tak poznal z každého vyvalení našich očí, že jede chybně. Autobus se vřítil do ulic města. Jakási stařenka právě v bohorovném klidu přecházela po přechodu. O nějaké přednosti si ovšem mohla nechat jen zdát. Šílený šofér autobusu po spatření potenciální oběti sešlápl pedál plynu, stiskl nezbytnou houkačku a vyrazil vpřed. Stařenka poskočila, jako by jí bylo o dvacet méně. Měla to o fous! Dalšímu zasažení pěšáka zabránila opět jen jeho pohotovost. Pohotovost oběti-ne našeho řidiče. Chlapík si zamykal Dacii. Díky protijedoucímu autobusu byl zrovna v nejužším místě. Od našeho piráta
nemohl čekat smilování. Klakson se rozezvučel a chlapík se přilepil celým tělem k Dacii. Doslova se vpil do karoserie. Myslím, že mezi jeho kalhoty a naší karoserii by se nevešel list papíru! Ufff-po zastavení Mercedesu u našeho hotelu jsem si vzpomněl na slova klasikova:"Stařík si klekl na
zem a děkoval bohu, že jízdu autobusem přežil."
Příště naše jízda MHD od hotelu na výlet do Mangalie.......Update 13.2.2006
Komentáře
Přehled komentářů
Pravda je, že Rumunsko prošlo v roce 2007 určitou modernizací, takže dnes by se zde nejspíše takovéhle věci tak často neděli, ale zase na druhou stranu se v Rumunsko kupodivu tolik nebourá jako v Česku.
re:To je CSSR na venkove v 1992
(Webmaster, 4. 6. 2007 11:05)Mrzí mě, že rumunským přátelům se tohle vyprávění nelíbí, ale jsou to reálné zkušenosti z našeho pobytu v Rumunsku. Kdo tam byl se mnou, tak mi to může potvrdit. Svědků mám dostatek. Ale tohle všechno jsou legrační příhody a Rumunsko se mi líbilo a rád na něj vzpomínám. Bylo to tam opravdu fajn. Můžu vykládat i zkušenosti z roku 2006. Jak jel vlak z X do Y a teprve v Y strojvedoucí zjistil, že zapomněl připojit vagóny. I to je pravda. Prostě jiná mentalita :-)
To je CSSR na venkove v 1992
(Releu, 4. 6. 2007 9:22)Nikdy jsi nebyl. Vsechno je fantazie.
xxx
(Lucius, 13. 6. 2010 11:11)